Muzeum nabízí návštěvníkům stálou historickou expozici Zábřežska, se samostatnou místností věnovanou zábřežskému rodákovi Eskymo Welzlovi, a expozici Z pokladů zábřežského muzea. Ve svých výstavních prostorách pořádá muzeum celoročně četné výtvarné a muzejní výstavy.

Z pokladů zábřežského muzea
Z bohatého sbírkového fondu zábřežského muzea zaujmou zejména obrazy (R. Kremlička, J. Multrus, K. Špilar), cechovní truhlice, skříňkové hodiny, obrázky na skle a sbírky etnografického charakteru. Poměrně bohatě jsou zde zastoupeny i užitkové předměty – stříbrné a postříbřené nádobí. Totéž platí i o ukázkách chladných a palných zbraní z 18. a 19. století. Muzeum vlastní druhou největší sbírku grafik V. Hollara, čelního představitele grafického umění 17. století, který svým dílem zcela osobitě přispěl k rozvoji klasické techniky rytí a leptání do mědi a svým uměním ovlivnil řadu vynikajících výtvarníků, včetně Rembrandta. Kolekce obsahuje téměř 750 grafických listů, které muzeu v roce 1947 daroval plukovník Karel Lukas (rodák z nedalekého Brníčka). Vystaveny jsou kopie Hollarových grafik.

Miniexpozice Jana Eskymo Welzla
Odkryjte životní příběh obyčejného člověka, který se jen se čtyřmi krejcary v kapse vydal na cestu do neznámých končin. Příběh cestovatele začíná dobou dětství, mládí a prvními cestami po Evropě. Další části expozice již budou sledovat jeho putování Sibiří, život na Novosibiřských ostrovech i na zlatonosné Aljašce. Přiblížíte si též jeho „cestu“ do světa literatury. Expozice však svým obsahem nabídne víc než jen příběh J. E. Welzla. Seznámíte se s podobou severské krajiny a jejími obyvateli, nahlédnete do interiéru srubu nebo posedíte v redaktorově pracovně nad stránkami některé z mnoha knih o Welzlovi. Velkým lákadlem bude jistě autentický filmový záznam s J. E. Welzlem natočený v Brně roku 1929.

Z historie města a okolí
Úvod je věnován nejstaršímu úseku dějin – pravěku zdejší oblasti. Následují doklady prvních písemných zmínek o Zábřehu z 2. poloviny 13. století. Nechybějí středověké nálezy z hradu Hoštejna, doplněné plánem půdorysu hradu v Zábřehu. V chronologickém pořadí je možné zhlédnout plastické erby jednotlivých vlastníků města. Zajímavými exponáty jsou výtisk Bible kralické, připomínající zábřežský bratrský sbor nebo plán Zábřehu z r.1793 s označením vyhořelých domů zničených během požáru, který vypukl ve městě 19.července téhož roku. Samostatná část je věnována cechům a řemeslné výrobě. Na ni navazuje připomínka výstavby silniční a železniční sítě. Cenným sbírkovým předmětem je litografický kámen a perokresba, která zachycuje zábřežské nádraží v roce 1845. Období hospodářského rozvoje města na přelomu 19. a 20. století dokumentují výrobky firem, které zde působily. K dalším zajímavým sbírkovým předmětům patří fotografie hasičského sboru z r. 1894, hasičská sekera, úřednický kord, přilba a odznaky. Historie kulturního a společenského života ve městě je doložena celou řadou fotografií i trojrozměrných předmětů. Závěr expozice patří předmětům a dokumentům připomínajícím první a druhou světovou válku a společenský život ve městě.

Z historie muzea
Dům Pod Podloubím, kde od 24. října 1998 opět sídlí zábřežské muzeum, je jedním z nejcennějších dokladů vývoje měšťanského domu na severní Moravě. Mezi jeho majitele patřili většinou přední zábřežští měšťané. Jedním z nich byl i rentmistr na Žerotínově panství Burian Vizovský, jehož dcera Magdalena byla první ženou J. A. Komenského. Dům mázhausového typu s gotickými sklepy byl ve druhé polovině 16. století renesančně přestavěn. Tehdy byla přistavěna věž s podloubím. Období baroka připomínají stropy v přízemí a prvním poschodí. Začátek 19. století přinesl změny na štukové výzdobě na fasádě věže a změnu konstrukce střechy. Na začátku šedesátých let byla budova upravena pro potřeby muzea, které v něm sídlilo až do roku 1981. Pro havarijní stav objektu muselo dům Pod Podloubím opustit a vrátilo se do něho až za 17 let.

Více informací včetně aktuálních akcí, provozní doby a cen vstupného najdete na webu muzea.